Pavel TROJAN

skladatel / composer

Svojí hudbou vzdávám hold duchovním a kulturním hodnotám. V české hudbě pokládám za nosnou linii Dvořák, Janáček, Martinů, Eben, Hurník, ve světové moderní hudbě pak linii vedoucí od Igora Stravinského.
Současná moderní vážná hudba má mnoho úžasných skladatelů a skladatelek, neustále vznikají pozoruhodná díla, která mají potenciál obstát v zkoušce času. Ale celkově trpí sklonem k určité akademičnosti a snad až přílišné vážnosti. Velmi málo se pěstují zábavnější a odlehčenější skladebné druhy, jakými byla v předchozích epochách divertimenta, capriccia, serenády, buffo opery atp. Zábavnou roli moderní vážná hudba přenechala, zdá se, populární hudbě. Myslím, že je to škoda. I vážná hudba je ušlechtilou zábavou svého druhu. Bavit a zušlechťovat přece není málo. A není to vůbec snadné.
Představa lineárního pokroku v hudbě, nepatřičná už v době, kdy Brahms byl kritizován pro “zastaralost“ hudebního myšlení, stála zřejmě v pozadí této situace.
V poslední době se situace ale pozvolna mění. Autoři, kteří nyní vstupují na umělecké kolbiště, vyvíjejí novou hudební řeč, která oslovuje a komunikuje s publikem. Tento trend pozoruji každým rokem také v kompozicích, které zasílají mladí skladatelé a skladatelky z celého světa do Mezinárodní skladatelské soutěže Antonína Dvořáka. To je zdrojem mého optimismu do budoucna."

“With my music, I pay tribute to spiritual and cultural values. In Czech music I consider Dvorak, Janacek, Martinu, Eben, Hurnik as the main line, and the line leading by Igor Stravinsky in the world modern music.
Contemporary modern classical music has many wonderful composers, and remarkable works are constantly being created that have the potential to stand the test of time. But overall, they are prone to some academicism and perhaps too serious. Fun and lighter compositional species such as the divertiment, capriccia, serenade, buffo opera and so on are very little grown. Modern classical music has seemed to have given a fun role to popular music. I think it's a shame. Even classical music is a noble pastime of its kind. There is little to entertain and refine. And it's not easy at all.
The idea of ​​linear progress in music, inappropriate at the time when Brahms was criticized for "obsolescence" of musical thought, seemed to be behind this situation.
But recently the situation is changing. The authors, who are now entering the art arena, are developing a new musical language that addresses and communicates with the audience. I observe this trend every year also in compositions that are sent by young composers from all over the world to the Antonín Dvořák International Composers Competition. This is the source of my optimism for the future.”