Pavel TROJAN

skladatel / composer

Pavel Trojan/Gustav Skála
Závišův kříž
Muzikál z české historie o lásce rytíře Záviše z Falknštejna a královny Kunhuty, Premiéra se uskutečníla 27. 4. 2016 v Divadle Na Rejdišti
https://youtu.be/4qWMikvn4d8?list=PLvzLXjISoqT6vlE01_JrfLCzOFZqIh1sH
Další Další
Hudba:
Pavel Trojan

Libreto:
Gustav Skála

Režie a výprava:
Gustav Skála

Hudební nastudování:
Pavel Vaněk - sbory

Hudební spolupráce:
Jana Balašová Trčková

Choreografie:
Adéla Hájková

Zpracování MIDI orchestrace muzikálu:
Michal Šinka

Nastudovali:
Studenti Oddělení populární hudby Pražské konzervatoře
Další
Obsah muzikálu
Královna Kunhuta se po skonu svého manžela krále Přemysla Otakara II snaží udržovat dobré vztahy s českými stavy. Šlechta má ale spíše zájem využít situace k posílení svého vlivu na úkor královské moci a vysílá Záviše za královnou, aby prosadil zájmy šlechty.
Záviš přichází za královnou Kunhutou. Setkání oba osudově zasáh- ne, zamilují se do sebe. Také kralevici Václavovi, který je ještě dítětem (a bojí se koček a má noční můry...), se Záviš zamlouvá v náhradu za zemřelého otce.
Václav dospěl a ujímá se královských pravomocí. Královna Kunhuta, jeho matka, mu doporučuje, aby se opíral o radu a pomoc svého otčíma Záviše. Václav ale dává najevo, že chce vládnout sám bez Závišovy pomoci. Kunhutu svírají obavy z možného kon iktu mezi Závišem a Václavem.
Koná se svatba mladého krále Václava s Gutou Habsburskou, kte- rá byla dohodnuta s otcem Guty, Rudolfem Habsburským, ještě za života Přemysla Otakara II. Záviš na svatbě není přítomen.
Záviš a Kunhuta prožívají šťastné dny, před časem se jim narodil syn Jan. Záviš nechává pro Kunhutu zhotovit krásný kříž z drahých kamenů a zlata.
Václav se nakonec smířil s tím, že Záviš mu pomáhá vládnout. Zahrnuje jej i další příslušníky Vítkovského rodu svou přízní, Záviše obdarovává lénem.
To se ale nelíbí zástupcům ostatních šlechtických rodů. Ti Gutu pře- svědčí, že Záviš usiluje o veškerou moc a představuje pro ni i pro krále Václava hrozbu. Guta proto naléhá na Václava, aby se Záviše zbavil.

Královna Kunhuta umírá, těsně před smrtí se se Závišem loučí a dává mu kříž jako symbol jejich věčné lásky.
Nad Závišem se stahují mračna, na příkaz krále Václava je eskor- tován a vězněn. Je vláčen od hradu k hradu. Závišovi příbuzní z rodu Vítkovců se vzbouří proti králi, ostatní šlechta na krále naléhá, aby rozhodl, jak se Závišem naloží a žádá jeho smrt. Václav váhá, nako- nec rozhodne: „Dejte ho stít!“. Záviš jde na popravu...


Recenze na portálu www.musical-opereta.cz
Muzikál Závišův kříž je dílem, které by mohlo uspět i mimo školní půdu
05_big

Divadlo Na Rejdišti, scéna Pražské konzervatoře, se stává stále častěji dějištěm zajímavých muzikálových a operetních inscenací. Podobně jako v Brně, kde JAMU před několika lety otevřela krásné Divadlo na Orlí, se i zde už odehrálo několik pozoruhodných projektů. Jen namátkou, v současné době můžete Na Rejdišti, v samém centru Prahy, viděl například broadwayský muzikál V Římě na place byla legrace (A Funny Thing Happened on the Way to the Forum), Baladu pro banditu nebo klasickou Lehárovu Veselou vdovu, příští sezonu se diváci mohou těšit na Offenbachova Orfea v podsvětí. Před nedávnem přímo pro studenty oddělení populární hudby vznikl zbrusu nový historický muzikál Závišův kříž. Zkomponoval jej ředitel konzervatoře Pavel Trojan na libreto Gustava Skály. Světová premiéra se uskutečnila 27. dubna 2016.
Pavel Trojan patří k významným autorům soudobé hudby. Krom rozsáhlé kompozice Missa solemnis pro sóla, varhany a orchestr, vytvořil kupříkladu také operu Bylo nás pět, jež byla uvedena mj. v rámci prestižního festivalu Pražské jaro v květnu 2003 v hudebním nastudování Miriam Němcové a v režii Martina Otavy, o deset let později stejný festival ozdobila jeho opera Pastýřská opera. Gustava Skálu našim čtenářům patrně netřeba dlouze představovat, jako režisér, choreograf či dramaturg a úpravce se podílel na celé řadě operetních i muzikálových inscenací snad ve všech českých hudebních divadlech. Režíroval např. Mamzelle Nitouche v Pardubicích, v Městském divadle Brno i v Hudebním divadle Karlín, Vídeňskou krev v Plzni, My Fair Lady v Olomouci, Polskou krev v Karlíně, Orfea v podsvětí v Brně či Bartákův muzikál Cesta kolem světa za 80 dní ve slovenském Zvoleně. A tak dále a tak dále– věnuje se činohře, muzikálu i opeře.
Hudební skladatel Pavel Trojan se myšlenkou na muzikál z historie zabýval už dlouhou dobu. Na konec jej zaujal příběh Záviše z Falkenštejnu, rytíře, který si získal lásku královny i výjimečné postavení v zemi. Nakonec jej, díky našeptávání mnoha intrikánů, jeho nevlastní syn král Václav II. nechal na Hluboké popravit. Trojan využil své předchozí zkušenosti se symfonickou hudbou i operou a pro nový muzikál zvolil formu pop-rockové opery s minimem mluveného slova. To celkovému tvaru díla jednoznačně prospělo a zároveň toto pojetí vyhovovalo i samotným interpretům – studentům populárního zpěvu, nikoli herectví.
Trojanova hudba je zároveň nejzajímavějším atributem nového díla. Jeho melodie jsou zpěvné, dá se říct i líbivé, v žádném případě však podbízivé. Písně se klenou ve větší prokomponované celky, které jsou melodicky i rytmicky velmi zajímavé. Jednoznačný hit chybí, což ovšem příliš nevadí. Hudba Závišova kříže dokazuje, že na muzikálovém poli může uspět i skladatel tzv. soudobé vážné hudby, nikoli jen hitmaker, pokud se pokusí o jasné hudební sdělení a nezavrhne melodii. Gustav Skála vytvořil poetický text, ve kterém hojně využíval nadsázku a nepříliš humorný příběh dokázal úspěšně vylehčit. Přesto jsem měl pocit, že jeho texty kvalitou za Trojanovou kompozicí poněkud pokulhávají. Ač se libretista vyhýbal primitivním rýmovačkám, často se uchyloval k jednoduchým slovním spojením a zejména k jejich mnohdy až otravnému opakování. Daleko zkušeněji si Gustav Skála počínal jako režisér a tentokrát také coby autor výpravy. Na omezeném prostoru vykouzlil velmi autentickou atmosféru a dílu dal pěkně vypracovaný divadelní tvar.
Studenti ve větších rolích i v company až překvapivě dobře zazpívali, herecky logicky nebyli dokonalí. Plyne to jednak z jejich studijního oboru, ale také z jejich mládí. Ve srovnání se staršími „Jamáky“, jejichž produkce pečlivě sleduji, jsou přece jen ještě trochu dětští a méně disciplinovaní, což se projevuje zejména drobnou gestikulací směrem ke kamarádům v publiku atd. Svoje samozřejmě sehrála i premiérová atmosféra a chuť „se předvést“, reprízy budou patrně už klidnější. Velkým překvapením pro mě ale byly velmi pěkné a profesionální taneční výkony (choreografie secvičila Adéla Hájková). Zejména pánové v úlohách různých šlechticů i kejklířů doslova excelovali (Tomáš Hronek, Štefan Pecha, Matěj Halíř, Jan Strýhal…). Postavu Smrti působivě odehrála a odtančila Tereza Chovítová.
Hlavní role Záviše, královny Kunhuty a Rudolfa Habsburského při první premiéře kvalitně odzpívali Štěpán Piller, Karolína Stasiaková a Štěpán Růžička. Pokud bych měl hodnotit muzikál jako syntetické divadlo, mimořádně mne zaujali tři další studenti: V prvé řadě Simona Tlustá jako Guta, zprvu nesmělá dívka, která se v průběhu děje herecky věrohodně proměnila v autoritativní královnu a jako jedna z mála držela výraz během celé své role. A pak Lucie Sopčáková v nevídané karikatuře malého Václava či komediálně velmi nadaný a pohybově zdatný Štefan Pecha. O nahrávku a hudební nastudování muzikálu se postarali Michal Šinka (MIDI a orchestrace muzikálu), Pavel Vaněk (sbory) a Jana Balašová Trčková.
Muzikál Závišův kříž jako tvůrčí počin příjemně překvapil. Po jistých úpravách a při dobré dramaturgii by zcela jistě uspěl i mimo školní půdu.

Vítězslav Sladký

02_big
Foto: Pražská konzervatoř



Nový Trojanův muzikál událostí

Praha, Divadlo Pražské konzervatoře
Vladimír Říha
Skladatel Pavel Trojan st., ředitel Pražské konzervatoře, je sice známý jako člen sdružení Harmonia a tedy jako autor spíše vážné hudby. Je však i úspěšným autorem oper a muzikálů a tituly jako Bylo nás pět a Pastýřská pohádka byly uvedeny i v rámci festivalu Pražské jaro. Proto velkou pozornost publika přilákala 27. 4. v Divadle Pražské konzervatoře na Rejdišti premiéra jeho nového muzikálu Závišův kříž, napsaného na libreto Gustava Skály, jenž se sám chopil i režie a výpravy.

Historické téma z českých dějin známé i z mnoha divadelních zpracování (viz Hilbertův Falkenštejn) se vztahuje k příběhu zakázané lásky mezi Kunhutou, vdovou po Přemyslovi Otakarovi, a šlechticem Závišem z Falkenštejna, příběh vrcholícím popravou Záviše před hradem Hluboká v létě 1290. Trojan se Skálou nevytvořili tradiční muzikál s dialogy a občasnými zpěvy, nýbrž velkou rockovou operu bez dialogů se stálým proudem hudby, tance, zpěvů, kde děj přeruší jen jedna přestávka. Výraz rocková však není přesný, neboť stylově hudba zahrnuje spíše pop operu či něco podobného. Na malé scéně divadélka konzervatoře zabrali účinkující přes půl sálu, ve druhé seděli diváci. Scéna, jelikož je neustále v pohybu účinkujících mladých studentů oddělení populární hudby, tak nemá příliš stavebních prvků, uprostřed je jen malá stavba s měnícím se smyslem, důležitější je vzadu ve výklenku posléze umístěný „titulní“ předmět – onen Závišův kříž, nádherně provedená kopie daru Záviše královně vdově. Tragický příběh, kde velkou roli hraje i mladý kralevic Václav, pozdější král Václav II., využívá ve zpracování hudby i MIDI orchestrace (podobně jako to ve svých muzikálech dělá i Trojanův syn Pavel ml.), takže vše je natočené a tedy bez přítomnosti orchestru, živý je pouze zpěv přes mikroporty. Autorem orchestrace je Michal Šinka, jehož podíl na díle je tedy velice významný, podobně jako v případě choreografky Adély Hájkové.
Premiéra měla velký úspěch a oceňme i mladé herce, Štěpána Pillera jako Záviše, Karolínu Stasiakovou jako Královnu, Jiřího Černého a Lucii Sopčákovou jako Václava (dospělého i dítě) a Simonu Tlustou jako Václavovu manželku Gutu Habsburskou. Ale i ostatní hráli, zpívali a tancovali s velkým nasazením, takže starost o mladý pěvecký dorost mít skutečně nemusíme. Trojanovi se podařilo napsat velice dobře působící dílo, jehož hudební obsah by jiným autorům stačil možná na dva muzikály. Jedinou otázkou je srozumitelnost komplikovaného děje, zde by určité škrty možná usnadnily chápání. Ale v našem muzikálovém „rybníku“ je to pozoruhodný čin.
Praha, Divadlo Pražské konzervatoře – Pavel Trojan st.: Závišův kříž. Libreto, režie a výprava Gustav Skála, orchestrace Michal Šinka, choreografie Adéla Hájková. Premiéra 27. 4.


page6image18320
Další

Další Další Další