O mně

Pavel Trojan

Hudební skladatel

Roku 1990 Trojanův Koncert pro housle a orchestr v podání houslisty Jaroslava Svěceného postoupil do semifinále ve skladatelsko-interpretační soutěži The Concerto Prize v Londýně. Čtyři valčíky pro klavír (1982) byly provedeny na festivalu Dny soudobé hudby roku 1994, o rok později zde zaznělo Klavírní trio (1995). Trojanův cyklus etud pro akordeon Dny (1994) byl oceněn na soutěži v italském Castelfidardu (1995).

V roce 1998 skladatel dokončil rozsáhlou Missu solemnis pro sóla, sbor, varhany a orchestr, která je věnována Univerzitě Karlově. Tato duchovní vokálně-instrumentální kompozice zazněla v premiéře v roce 2008 na slavnostním koncertu v Dvořákově síni Rudol na, pořádaném ke 200. výročí založení Pražské konzervatoře a 660. výročí založení Karlovy Univerzity.
Řada Trojanových skladeb je věnována akordeonu či souborům obsahujícím tento nástroj. Většina těchto skladeb vznikla na podnět Ladislava Horáka, předního českého akordeonisty a Trojanova kolegy na konzervatoři. Sem patří např. i Variace na téma Astora Piazzolly Astoriana z roku 1998, které vznikly nejprve pro sólový akordeon, později byly zpracovány pro různá obsazení a jsou jednou z nejuváděnějších autorových kompozic.

Na objednávku Mozartiana Iuventus v roce 2000 vznikla skladba Cantabile a capriccio pro housle a klavír, která se stala repertoárovým číslem. O rok později představil Trojan v italském Trentu v premiéře svou skladbu pro orchestr Omaggio al Duomo di Trento (Pocta trentské katedrále).

V díle Pavla Trojana má významné zastoupení tvorba instruktivní a tvorba pro děti. Sem patří cykly pro mladé klavíristy Miniatury a Kontrasty nebo dětské sborový cyklus Střípky (1999) na slova Jiřího Žáčka (premiéra na Dnech soudobé hudby 2002). Nejrozsáhlejším počinem v této oblasti je ale dětská opera Bylo nás pět (2000–02; libreto Marie Kronbergerová) na motivy Karla Poláčka. Ta byla uvedena v rámci festivalu Pražské jaro 2003 v koprodukci Pražské konzervatoře a Dětské opery Praha.

Na Dnech soudobé hudby v roce 2003 zazněla Trojanova kompozice Capriccio pro žestě a varhany (2002) a na festivalu Doteky poezie v roce 2004 měly premiéru Tančící smyčce (smyčcový kvartet) v podání kvarteta Apollón. V roce 2006 vznikly Variace na téma a počest Václava Trojana (komponované k stému výročí narození Václava Trojana). Z roku 2008 je Sinfonia giocosa, jež vznikla pro Plzeňskou filharmonii na podnět dirigenta Jiřího Maláta a byla premiérována na festivalu Pražské premiéry v roce 2008. Na koncertních pódiích doma i v zahraničí zaznělo mnohokrát (v podání Českého tria) Klavírní trio č. 2 z roku 2009.

Nejnovější Trojanovou symfonickou skladbou je Koncert pro housle a orchestr č. 2, který byl zkomponován na podnět Jiřího Vodičky, koncertního mistra České filharmonie. Skladba byla oceněna v International Composition Competition “Maurice Ravel” Associazione Ravel – Bergamo 2015, kde byla vyhlášena nejlepší orchestrální skladbou českého skladatele.
Důležitou oblastí Trojanova zájmu je hudebnědramatická tvorba. Vedle již zmíněné opery Bylo nás pět je to opera Pastýřská pohádka z roku 2012, jejíž libreto vzniklo autorovým zpracováním původního libreta Ascania Ordeie z konce 16. století k madrigalové opeře Věrní milenci Guasparra Torrelliho. Pastýřskou pohádku nastudovalo a uvedlo pěvecké oddělení Pražské konzervatoře v rámci festivalu Pražské jaro 2013.

Skladatel zasáhl i do žánru muzikálu. Na libreto Gustava Skály vytvořil (2016) původní český muzikál Závišův kříž na námět z české historie o „zakázané lásce“ rytíře Záviše z Falkenštejna a královny Kunhuty.

Trojan je také autorem řady povinných skladeb významných mezinárodních interpretačních soutěží. Např. pro seniorskou kategorii světové soutěže v Castelfidardu v roce 2006 vytvořil povinnou skladbou Capriccio pro akordeon a pro 59. ročník Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2007 skladbu Sólo pro lesní roh.

Trojanovy skladby vyšly na řadě CD a více než dvacet jeho děl je natočeno v Českém rozhlase. Součástí Trojanovy kompoziční činnosti je také scénická a filmová hudba (např. k filmu Nepočestná režiséra Jiřího Krejčíka). Je též autorem publikace Vybrané příklady z harmonie (2003).

Skladatel je často zván do porot významných interpretačních i skladatelských soutěží, např. do italského Castelfidarda (světové akordeonové soutěže a skladatelské soutěže pro tento nástroj), mezinárodní soutěže “Societa’ Umanitaria Competition” v Milánu. Je předsedou jury Mezinárodní skladatelské soutěže Antonína Dvořáka pořádané Pražskou konzervatoří ve spolupráci s Seouloratorio, korejskou hudební institucí, která interpretuje a propaguje v Korejské republice tvorbu A. Dvořáka.

Je členem Společnosti českých skladatelů, byl dlouholetým předsedou sdružení pro soudobou hudbu Přítomnost, je členem skladatelského sdružení Harmonie.

Od roku 1986 je činný na Pražské konzervatoři, nejprve zde působil jako pedagog hudebně teoretických předmětů, od roku 1991 jako učitel skladby. Od roku 1992 zastával místo zástupce ředitele, od prosince 2004 do srpna 2018 byl ředitelem této školy. V současné době je zde podagogem skladby.

Jako ředitel Pražské konzervatoře prosadil výstavbu nového Koncertního sálu školy s kapacitou více než 300 diváků (otevřeno v roce 2011), divadelního sálu Divadlo Na Rejdišti (otevřeno 2010) a celkovou modernizaci prostor pro výuku. Zavedl nové obory (saxofon, cembalo, zobcová flétna), založil školní barokní orchestr a orchestr zaměřený na interpretaci soudobé hudby (Prague Conservatory Modern). V souvislosti s oslavou dvoustého výročí založení školy obnovil Jednotu pro zvelebení hudby v Čechách, tedy spolek, který konzervatoř založil a více než sto let financoval a řídil. Obnovená Jednota podporuje studenty Pražské konzervatoře a pomáhá jim zejména v začátcích jejich koncertní činnosti.